Novinka v chovu afrických šelem

Afrika je domovem pro řadu šelem. A nemusí se vždy jednat o lva nebo levharta. Důležité postavení mají také malé šelmy. Jednou z nich je serval stepní.

Kočkovitá šelma se žlutavým zbarvením srsti s černými skvrnami připomínající zbarvení geparda. Vysoké nohy a štíhlé tělo umožňuje zvířeti rychlý běh na kratší vzdálenost. Nízká váha je pak předpokladem pro lov ptáků za letu a přináší úspěch při ataku na kořist. Loví převážně malé hlodavce a ptáky. Loveckou aktivitu vyvíjí za šera nebo v noci.

Do Dvorce začátkem dubna přicestoval adultní samec, který byl zpočátku velmi plachý až nedůvěřivý.  Po seznámení s prostředím a ošetřovateli se jeho plachost postupně vytratila. Za samcem se v brzké době vydá také jeho partnerka, která odchovává společné mládě.

Servali žijí v přírodě spíše samotářsky. V zoo je možné chovat společně samce se samicí a v době mláďat samce oddělit. Březost trvá 65 – 75 dní a samice rodí 1 – 5 mláďat. S matkou zůstávají několik měsíců, pak se stávají soběstačná.

Potencionální hrozbou jsou hyeny, psi hyenoví, lvi, levharti. Hlavním nebezpečím je ztráta životního prostředí (např. vypalování podrostů), degradace vodních zdrojů a rozšiřování pastvin pro dobytek, jenž je následně nadměrně spásá. Dalším nebezpečím je lov pro kožešinu, pro sport nebo proto, že je farmáři považován za nebezpečí pro drůbež. Býval často loven i kvůli masu, které je v Africe bráno jako pochoutka. Serval je chráněn v některých státech plošně, jiné uplatňují částečný zákaz lovu a někde požívá ochranu jen v rezervacích. V ČR je chráněn Mezinárodní úmluvou o ochraně volně žijících zvířat CITES.