Ochrana mravence lesního Formica

Jedná se o teplomilný blanokřídlý sociální hmyz patřídí do skupiny lesních mravenců. 

Mravenec lesní patří mezi užitečný a právem chráněný druh. Během svého života zlikviduje velké množství lesních škůdců. Určitě v lese nelze přehlédnout mraveniště, která si mravenec lesní buduje. Jedná se totiž o velkou hromadu z jehličí, větviček a jiného rostlinného materiálu.

Vzhled

Mravenec lesní má kusadla a na zadečku zakrnělé žihadlo s jedovou žlázou. Při napadení kouše a do rány vystřikuje jed, který obsahuje kyselinu mravenčí.

Mraveniště obývají královny, dělnice a samci. Liší se nejen velikostně, ale také zbarvením. Královna a samec má délku těla 9-11 mm, zatímco dělnice je menší a měří pouze 4-9 mm. Na hrudi dělnice se vyskytuje tmavá skvrna a stejného zbarvení je také zadní část hlavy a zadeček. Zbytek těla je rezavo-červený.

Dělnice nemá pohlavní orgány, ale oproti královně má mnohem více vyspělejší nervovou soustavu. Královna je zbarvena podobně, hruď a zadeček jsou však lesklé. Jedná se o pohlavního jedince. Sameček je tmavého zbarvení, má mohutně vyvinutou hruď, křídelní svalovinu a mohutná křídla. 

Rozšíření

Mravenec lesní se vyskytuje téměř po celé Evropě. Směrem k východu jej postupně nahrazují jiné druhy a ve východní Asii se již nevyskytuje.

U nás na něj můžeme narazit od března do října, hlavně ve smrkových lesích ve středních a vyšších polohách. Vyskytuje se až do 1000 m n. m. 

Způsob života a potrava

Mraveniště je osídleno královnou ( popř. více královnami), dělnicemi a samci. Královna se dožívá až 20 let a těžko by se k ní v dlouhověkosti hledal konkurent v hmyzí říši. Na starost má kladení vajíček. Naproti tomu dělnice žijí pouze kolem 6let. Jedná se o nejpočetnější skupinu v mraveništi, která se stará o potomstvo, chrání hnízdo a zároveň shání potravu. Sameček má nejkratší působení v mraveništi, protože krátce po vylíhnutí a páření umírá.

Mravenec lesní může utvářet dvojí společenství – monogynní a polygynní. Monogynní společenství tvoří jen jedna plodná samička, nebo-li královna. Kolonie čítá kolem 500tis. dělnic. Tato mraveniště bývají vyšší, což je zapříčiněno umístěním stavby. Vyskytuje se často na stinných místech. Tvořena jsou hlavně hrubým materiálem. Obyvatelé tohoto mraveniště jsou vůči ostatním mravencům stejného druhu velmi nesnášenliví. Po smrti královny takové společenství většinou hyne. V některých případech se podaří přijmout novou královnu.

Polygonní společenství je naopak tvořeno několika královnami v jednom mraveništi. Mraveniště čítá až milion obyvatel. Tato mraveniště jsou plošší a budovaná z jemnějšího materiálu. Mravenci jsou snášenlivější a drobnější. Často tato mraveniště přežívají celá desetiletí. Základem obou typů mravenišť bývá vykotlaný pařez, v kterém oplodněná královna založila kolonii.

Mravenec lesní je teplomilný a mraveniště staví na místech, která jsou chráněna před větrem a orientována na jih nebo východ. Nejčastěji to bývá na slunných místech v lesích nebo na okrajích lesů. Na stavbu používají rostlinný materiál, především smrkové a jedlové jehličí. Správná konstantní teplota mraveniště probíhá otevíráním a zavíráním vchodů. Mraveniště může být veliké až 2m. Velikost je závislá na poloze mraveniště – při nedostatku světla je vyšší a kuželovitější, aby zachytilo co nejvíce slunečních paprsků. Podzemní část je až 2x větší než část na povrchu. V podzemí mravenci přes zimu spí. Mraveniště jsou osidlována zhruba 40 let.

Mravenec lesní je všežravec. Živí se medovicí mšic a červců, housenkami a různým mrtvým nebo živým hmyzem. Nepohrdne ani sladkou šťávou zralých plodů nebo mízou ze stromů. Svoji potravu shání na zemi, rostlinách nebo na stromech. Právem jsou mravenci lesní označováni jako LESNÍ POLICIE. Mravenci z jedné kolonie zahubí za sezonu až 5mil. kusů hmyzu. 

Rozmnožování

V březnu začne královna klást v mraveništi vajíčka. Líhnou se pohlavní jedinci, tedy samičky a samečkové. Zanedlouho po vylíhnutí dojde k páření jedinců, které probíhá v období května až září.

Samička získá sperma od více samců, které si uschová v semenné schránce. Pak podle potřeby klade oplodněná a neoplodněná vajíčka po celý život. Z oplodněných se líhnou dělnice nebo samičky a z neoplodněných samci.

Oplodněná královna ztrácí křídla a snaží se založit novou kolonii. Sama to ale nedokáže, tak musí vyhledat hnízdo vlastního druhu, kde jí přijmou. Druhou možností je obsazení hnízda mravence otročícího. Zde zabije stávající královnu a zaujme její místo. V počáteční fázi obsahuje kolonie 2 druhy mravenců, postupně ale původní obyvatelstvo zcela zmizí. 

Autor článku: Ing. Lenka Drbohlavová

 

Mraveniště u zoo

Informační tabule o lesních mravencích, která je umístěna na kraji lesa u vjezdu na parkoviště přinesla první pozitivní výsledky. V posledním roce jsme zaznamenali nárůst počtu nových mravenišť, která se nacházejí v přilehlém lese.

Dokonce i na pozemku v areálu zoo a to konkrétně za pavilonem HIPPO.

Není návštěvník, který by při příjezdu nebo odjezdu z parkoviště nepřistoupil k informačnímu panelu a nepřečetl si informace o mravenci lesním.

Toto nás velice těší a jsme rádi, že i malá podpora ochrany běžného druhu vyskytujícího se v našich lesích má tak velký význam.