Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Přihlášení
Email:
Heslo:
Zapomenuté heslo
Nová registrace
Zapomenuté heslo
Email:
<< Zpět na příhlášení
Přihlásit

Pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus)

Pásovec štětinatý patří mezi nejpočetnější a největší pásovce v Jižní Americe.

Pásovec štětinatý

Žije od mořského pobřeží až po nadmořskou výšku 1 300 m n. m. Vyskytuje se na jihu Jižní Ameriky, najdeme ho na travnatých pláních, v lesích, savanách, ale i v zemědělské krajině.

Proti predátorům je chráněn krunýřem, který se skládá z 6–8 kostěných pásů spojených pružnou kůží, díky které je krunýř pohyblivý. Celé tělo pásovce je pokryto dlouhými tuhými chlupy, nejvíce jich je na spodní straně těla. Přední končetiny jsou silné s velkými drápy, slouží k získávání potravy, ale i k obraně proti nebezpečí.

Pásovci si vyhrabávají rozsáhlé podzemní nory, ve kterých tráví většinu času. Jsou schopni prohrabat beton i asfalt! Životu pod zemí jsou velmi dobře přizpůsobeni. Mají velký objem plic a speciálně utvářené nozdry, které pásovci umožňují nadechnout vzduch z okolní půdy, aniž by se do nozder dostaly jakékoli částečky. Vytváří si dva typy nor. Dočasné nory slouží k hledání potravy a jako úkryt. Trvalé se nacházejí ve větší hloubce, jsou složitější s několika východy a doupaty. Životem pod zemí se vyhýbá nejen svým predátorům, ale i nepříznivým teplotám.

Většinu dne tráví ukrytý pod zemí a ven se vydává až za soumraku a v noci. Můžeme ho vidět i přes den, ale to jen v případě, že v noci nenašel dost potravy.

Pevný krunýř mu neumožňuje úplné svinutí, které využívají jiné druhy jako obranu před predátory. Při blížícím se nebezpečí utíká rychle do nejbližší nory a zaklíní se v ní. Když není žádná nora v dosahu, lehne si naplocho na zem, aby si chránil zranitelné břicho. V zajetí se pásovec štětinatý dožívá až 30 let, v přírodě okolo 20 let.

Sociální uspořádání

Pásovci žijí v přírodě buď samotářsky, nebo v párech.

Potrava

Pásovci jsou velmi nenároční. Potravu hledají v podzemních norách svým výborným čichem a pak ji vyhrabou předními končetinami s drápy. Živí se vším, co najdou: drobnými bezobratlými i obratlovci, larvami brouků a částečně i rostlinnou potravou. Často se podhrabávají pod mršiny, kde nachází velké larvy. Pásovci patří mezi suchozemské živočichy s největším počtem zubů (je jich 96–104).

Rozmnožování

Období rozmnožování pásovců probíhá na konci zimy a začátku jara. Březost trvá 65–75 dní a samice rodí obvykle dvě mláďata. Ta mají při narození ještě měkkou kůži, krunýř jim ztuhne až později. Po 14 dnech otevírají oči a mateřské mléko sají ještě dalších 50–80 dní. Mladí pásovci dospívají ve věku 9 měsíců. Samice může mít za rok i dva vrhy.

Smysly

Pásovci mají velmi dobrý čich, pomocí kterého hledají potravu. Jejich zrak je ale redukovaný a jako mnoho nočních zvířat vidí pouze černobíle.

Zajímavosti

  • Anglické pojmenování big hairy armadillo dostal podle husté srsti, která pokrývá celé tělo.
  • Pásovec štětinatý je používán jako pokusné zvíře díky jeho schopnosti přizpůsobit se prostředí a relativní odolnosti vůči stresu.
  • Běžně je loven pro chutné maso a krunýř, ze kterého se vyrábí hudební nástroje. Je také zabíjen farmáři, protože ti ho vnímají spíše jako škůdce – svým hrabáním dokáže způsobit rozsáhlé škody na plantážích.
  • Díky své přizpůsobivosti je jedním z živočišných druhů, které zatím nepostihl značný pokles početnosti a zmenšení areálu rozšíření vlivem působení člověka a klimatických změn. Dokonce se zdá, že jeho populace narůstají.
  • Společně s lenochody a mravenečníky patří do savčího řádu chudozubí (Xenarthra). Jsou pozůstatkem velmi staré skupiny savců, která dosáhla největšího rozkvětu ve čtvrtohorách. Některé formy dosahovaly obřích rozměrů, např. lenochod Megatherium (6 m), pásovec Glyptodon (výška 3 m, délka 5 m). Domorodí Indiáni používali jeho krunýře jako obydlí.
  • U pásovců se vyskytuje tzv. polyembryonie, kdy se oplozené vajíčko několikrát rozdělí, než se zahnízdí v děloze. Z jednoho vajíčka tak vznikne několik jedinců, kteří jsou vždy stejného pohlaví a mají identickou DNA.

Autorkou textu je Magda Starcová.

 

Biotop

Travnaté pláně, lesy, savany a oblast zemědělských polí.

Potrava

Drobní bezobratlovci i obratlovci, larvy brouků a částečně i rostlinnou potravou. Často se podhrabávají pod mršiny, kde nachází velké larvy.

Rozmnožování

Březost trvá 65–75 dní, samice rodí obvykle dvě mláďata.

Délka života

20 až 30 let.

Velikost

Délka těla 30 až 40 cm, ocas je dlouhý 20–25 cm. Dospělí jedinci váží až 3 kg. 

Chov v Zoo Dvorec

Od květa 2017.

Pásovec štětinatý se v Zoo Dvorec nachází:



Adoptivní rodič

Toto zvíře zatím nemá adoptivního rodiče, buďte první!Chci být adoptivní rodič

Patroni

Toto zvíře zatím nemá patrona, buďte první!Chci být patron
Třída ()
Řád ()
Umístění v ZOOPavilon pro drápkaté opičky