Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Malá pouštní šelma, nejmenší druh lišky s největšíma ušima v poměru k tělu.
Aktivní a houževnatá noční šelma, která využívá k úkrytu hluboké nory pod vyvrácenými kmeny apod. Noru opouští až po západu slunce, nemá ráda saharské horko.
V norách žijí i celé skupiny tvořené rodinnými příslušníky. Teritorium si označuje močí a trusem.
Na lov se vydávají v noci. Loví každý člen sám. Výborně vidí a další důležitý smysl, ke kterémumu slouží velké uši je vynikající sluch. Potravu si zahrabávají do úkrytů, které si pamatují.
Po 50ti denní březosti porodí samice mláďata v noře, kde se o ně stará dva týdny. Po tu dobu ji samec nosí potravu. Během obrany mláďat se rodiče chovají velmi agresivně.
Za dva týdny otevírají mláďata oči a začínají vylézat z nor ven. Odstavena jsou ve třech měsících a plně dospělá v 6 - 9 měsících.
Přirození nepřátelé jsou hyeny, šakalové a divocí psi.
V Česku podléhá chov fenků omezení, které vyplývají z vyhlášky č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat. Dále je zařazen v CITES, příloha II.
Písčité pouště, oblasti s vegetací.
Všežravec - ptáci, plazi, hmyz, bezobratlí, hlodavci, hlízy rostlin, ovoce. Vodu čerpá převážně z potravy.
Dospívá v 6 - 9 měsících, březost trvá 50 - 53 dní. Samice rodí v noře 2 - 4 slepá mláďata.
V zajetí až 12 let.
Od ledna 2018.
Třída | Savci (Mammalia) |
Řád | Šelmy (Carnivora) |