Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Přihlášení
Email:
Heslo:
Zapomenuté heslo
Nová registrace
Zapomenuté heslo
Email:
<< Zpět na příhlášení
Přihlásit

Pavian babuin

(Papio cynocephalus) též nazývaný zelený pavián je úzkonosý primát z čeledi kočkodanovití. Má tři poddruhy. Žije v oblasti střední Afriky od pobřeží Angoly po pobřeží Mosambiku a dále žije v Zambii, Tanzanii, Keni a Somálsku.


| Zhlédnuto: 600x
Pavian babuin

Obývá galeriové i řídké lesy kterým dává přednost, lze se s nim setkat i v savanách. Nežije v horských oblastech, preferuje prostředí s dostatkem vody. V potravě se řadí mezi všežravce, konzumují plody, listy, pupeny, traviny, kořínky, různé hlízy, hmyz, vejce i menší obratlovce. Jsou zaznamenané případy, kdy pořádali lov na zajíce, kočkodany obecné nebo komby ušaté.V zoo jsou krmeni 2x – 3x denně velmi kvalitní potravou, která se skládá až z deseti druhů ovoce a zeleniny a je doplněna o vařené brambory, mléčné výrobky, pečivo, vařené maso a vejce, těstoviny nebo rýži ,piškoty, ořechy,sušené ovoce a o tzv. okus (větve listnatých stromů).Denní krmná dávka v zoo se pohybuje mezi 2 -2,5kg na jedno zvíře. V zoo Dvorec chováme skupinu 9 paviánů.

Život ve volné přírodě: Běžná tlupa má okolo 20 až 180 členů. Je to skupina samců i samic. Přesuny skupiny jsou vysoce organizované a platí zde pravidlo, že nového stanoviště musí celá skupina dosáhnout ještě před soumrakem. Přes den se zdržují na zemi a na večer, zhruba po 16. hodině, vyhledávají úkryt v korunách stromů, nejčastěji akácií, kde nocují v bezpečí před dravci. Vzhledem k velikosti skupin nocují na několika stromech. Po zemi se pohybují po čtyřech končetinách.

Život v zoo: Je velice důležité chovat tyto primáty ve skupinách složených z několika samic a samců.V naší zoo je skupina složena ze dvou samců, z nichž jeden je dominantní, dvou dospělých samic,dvou starších mláďat,dvou mláďat loňských a jednoho letošního.Den začínají probuzením se již při rozbřesku a od samého rána jsou velice činorodí.Snídaně se skládá z pečiva a mléčných výrobků, případně teplého čaje.Dopoledne využívají k hrám a pozorování okolí. Je nutné jim vytvářet enrichment (zabavování) v podobě různých hraček (míče,koule,dřevěné palandy,větvičky,..).Oběd je podáván ve 13,00 a je složen hlavně z ovoce,zeleniny a jiných přídavků.Zabere jim celé odpoledne.K večeru před uložením se ke spánku je podávána drobná potrava v podobě piškotů,ořechů a sušeného ovoce.Potrava musí být kvalitní, proto je do zoo zavážena přímo z velkoskladů, nesmí se jednat o žádné zbytky a nahnilé či plesnivé krmivo. Hlavní komunikace mezi jedinci je vizuální - upřený pohled, nahrbování, různé pózování, vystavování pohlavních orgánů, cenění zubů. K odhánění dravců používají i štěkavým křik. K projevům hmatové komunikace patří vzájemná péče o srst, dotýkání se nosy nebo zavěšování mláďat. Akustická komunikace se skládá z poměrně pestré škály vřískání, štěkání, chroptění, skřípání zuby, cvrlikání mláďat, vrčení a pištění. Chemická komunikace probíhá především v období samičí říje.Probírání se srstí neznamená, že si vybírají blechy, ale je to velice důležitá činnost upevňující vztahy ve skupině a jde o vybírání si lupů. Primáti netrpí vnějšími parazity. U paviánů babuinu má každý samec možnost se spářit se samici, pokud ho příjme. Období říje trvá u samice 32 dnů, za tu dobu se samice spáří s několika samci. Březost trvá 175 až 180 dnů, pak se rodí zpravidla jedno mládě o váze 850 g. Po narození je na matce zcela závislé, matka ho kojí asi rok.

Péče o mládě spočívá dále v ošetřování, péči o srst, transportu a hrách. Starší zkušené matky své potomky déle kojí a více o ně pečují. Otcové chrání své potomky, zásobují je i matku potravou, hrají si s dětmi a pomáhají při transportu. Zemře-li matka, může být mládě adoptováno jinou samicí, bylo-li již odstaveno od mléka, pečuje o otec. Zemře-li mládě před odstavením, může se samice spářit znovu. Jinak jsou období mezi porody dlouhé od 21 do 27 měsíců. Pohlavní dospělosti dosahují samci mezi 4. až 7. a samice mezi 5. až 6. rokem. Babuiny loví lvi, gepardi, leopardi, hyeny, krajty, šakali, karakali, psi a lidé. S výjimkou člověka, loví predátoři jen mláďata, staré, nemocné a oslabené kusy. Dožívají se v divočině okolo 25 let a v zajetí byly hlášeny případy, kdy se jedinec dožil 40 let. Vzhledem k blízké genetické příbuznosti paviánů k lidem, bývají babuini používáni k vědeckým experimentům a to především v oblasti fyziologie, výzkumu krve, kardiovaskulárního systému, neurologie a endokrinologie. Bývají též používáni pro modely lidských nemocí a problémů jako je epilepsie, vysoký krevní tlak, alkoholismus a podobně.