Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Přihlášení
Email:
Heslo:
Zapomenuté heslo
Nová registrace
Zapomenuté heslo
Email:
<< Zpět na příhlášení
Přihlásit

Buvol domácí

Je druh domácího domestikovaného tura, zvaného také jako buvol vodní. Svojí velikostí a váhou 700 – 1 000 kg působí na první pohled velmi nebezpečně. Opak je pravdou


Autor: Jana Ambrožová23.5.2017 | Zhlédnuto: 727x
Buvol domácí

Buvol domácí (Bubalus arnee f.bubalis)

Ve své domovině v Číně, Indii, Indonésii a Japonsku je nedílnou součástí žití a zdrojem k získání obživy pro nejchudší oblasti. Buvol vodní, jak už vyplývá z jeho jména, vyžaduje pobyt v zamokřených oblastech a bažinách. Proto je také jako jediný tur využíván k obdělávání rýžovišť a polí. Jeho paspárky na nohách jsou přizpůsobeny k pohybu v takto obtížných místech, kam nevjede žádná technika.

Pro svoji mírnou povahu jsou často opečováváni dětmi od útlého věku. Děti a buvoli společně vyrůstají a buvol se stává členem rodiny. Buvolí krávy poskytují vynikající mléko, které obsahuje až 8 % tuku a více bílkovin než kravské mléko, dojivost je obecně nižší než u domácích krav. V Indii se z něj vyrábí máslo ghí a v Itálii sýr Mozzarella. Buvolí maso obsahuje málo tuku, ale má dost hrubá vlákna, je tuhé a může mít nepříjemný bahenní až dehtovitý pach, maso mladých buvolů je ale poměrně chutné, nevýhodou jsou ale nízké váhové přírůstky a pozdní vyspívání. Pro maso se buvoli chovají především v Indii, kde není požíváno hovězí maso. Buvolí kůže, která je velmi tuhá a pevná, se používá k výrobě měchů, oblečení, řemenů a různého nářadí. Všeobecně se jedná o plemeno, které odolává chorobám skotu.

V potravě není vybíravý, požírá běžné traviny, vodní rostliny, dokáže strávit hrubou píci. V evropských podmínkách je nenáročný, dobře snáší naše klimatické podmínky.

Březost trvá 10 měsíců a samice rodí 1 mládě.

V ZOO Dvorec jsou buvoli chováni od roku 2006. První telátka byla přivezena ze Zoo parku Chomutov a byla jím jalovička Jitka a býček Jirka. V současné době najdete v ohradě ještě jejich potomka z roku 2016 a jalovičku Emilku, která přicestovala ze Zoo parku Vyškov v roce 2016. Velmi často využívají rybníčku k válení a bahnění. V letních měsících jsou naloženi ve vodě většinu dne a na jejich hlavách a hřbetech nacházejí prostor skokani zelení a různé ptactvo.